Obléhání Kalicha tehdy nebylo úspěšné a Vartemberk musel ustoupit. V následujících měsících přešli husité v oblasti do protiofenzívy a Pannu oblehli; roku 1422 ještě neúspěšně, v roce následujícím už ale hrad dobyli. Vzhledem k tomu, že i po Lipanech zůstala Panna, jejíž opevnění kališníci výrazně zesílili, jednou z nejvýznamnějších husitských pevností v zemi, nařídil roku 1437 císař Zikmund její demolici. Rozkaz byl vykonán poté, co se po několikatýdenním dobývání obléhatelům podařilo zajmout velitele hradní posádky, který pak musel vydat obráncům příkaz ke kapitulaci. Mimořádně rozlehlý hrad - největší v Českém středohoří - měl několik dílů. Zatímco trojice staveb na vrcholu skály (593 m n.m.) patrně nijak nevybočovala z dobových parametrů (palác, věž, další budova), rozsah sypaného a snad i obezděného obvodového opevnění vzbuzuje úctu. Promyšlený fortifikační systém zcela nového typu se opíral o náspy, z nichž vybíhalo několik zemních bašt. Ty kontrolovaly nejen přístupovou komunikaci, ale i některé z bran a spočinek pod hradem s relikty obléhacího tábora z let 1422 - 1423. Celkové provedení objektu, v němž hrálo důležitou roli i dřevo, ukazuje na zdůrazněnou vojenskou funkci. To vše činí z hradu Panny památku zcela výjimečnou, svým významem dalece přesahující regionální rámec.
Panna
Hrad Pannu založil roku 1421 Zikmund z Vartemberka. Stalo se tak v době, kdy obléhal Kalich, nový hrad svého úhlavního nepřítele Jana Žižky z Trocnova.