Hlinná - Kamýk.jpg

Naučná stezka Hlinná – Kamýk

Geomorfologický celek České středohoří (německy Böhmisches Mittelgebirge) zaujímá rozlohu 1265 km². Z horopisného hlediska spadá do Podkrušnohorské oblasti, jež je součástí Krušnohorské subprovincie.

Tato naučná stezka přibližuje geologický význam části území Českého středohoří a jeho přírodně-historické souvislosti. Trasa začíná v Hlinné a vede směrem k Holému vrchu, Velkému hradišti, vrchu Plešivec a zpět. Jednotlivé zastávky jsou v terénu označeny informačním panelem s uvedením charakteristiky lokality.

Trasa je dlouhá cca 10 km a nezávazná, jednotlivé zastávky na sebe tematicky nenavazují. Návštěvník si tedy může sám určit pořadí zastávek, anebo si vybrat pouze část trasy. Místní zajímavostí je mimo jiné přírodní rezervace Holý vrch.

hlinna-2-geologicka-stavba-obr1.jpg

Geologická stavba Českého středohoří

České středohoří je všeobecně známou oblastí spjatou svým vznikem se sopečnou činností, což je dobře patrné již z charakteru krajiny. Z plochého okolního terénu Polabí a Poohří, pro který je charakteristickým rysem geologické stavby přítomnost poměrně měkkých usazených hornin druhohorního stáří, vystupují náhle menší či vysoké kopce a hory, jejichž základem jsou pevné vulkanické horniny.

K nejvýznamnějším starším horninám, které vystupují v oblasti Českého středohoří nebo jsou ukryty pod vrstvami mladších třetihorních vyvřelin nebo usazenin, patří pískovce a opuky. Pískovce jsou u nás převážně mořského původu, vznikly zpevněním vrstev písků na dně moře v křídovém útvaru. Hlavní složkou jsou zrnka křemene o průměru menším než 2 mm, která jsou spojená křemenným, karbonátovým nebo jílovitým tmelem.

Opuky a jim příbuzné jílovce a jílovité vápence jsou jemnozrnnější mořské usazeniny obsahující jílovitou složku a významný podíl uhličitanu vápenatého. Ukládaly se v hlubších partiích moře společně se zbytky schránek bezobratlých živočichů, které byly dochovány jako fosilní doklady o tehdejší fauně.

Horniny vulkanického původu vznikaly v průběhu třetihor v závislosti na pohybech v zemské kůře a vzniku zlomových struktur, které se staly přívodními cestami žhavotekutého magmatu směrem k povrchu Země. Podle jejich celkového chemizmu a zastoupení jednotlivých minerálů rozlišujeme čediče, znělce, trachyty, nefelinity a jim příbuzné horniny vzniklé utuhnutím magmatu při výlevu na povrch nebo tvořící podpovrchová tělesa, která byla erozní činností říční sítě odkryta a vypreparována. Další důležitou skupinou hornin jsou tufy a tufity.

Fotogalerie

Zobrazit na Mapy.cz
0150030004500
km
Upozornění pro vývojářeTento web používá již nepodporovanou knihovnu pro zobrazení mapy.Více informací najdete zde