hradycs-uvodni.jpg

Zlatá stezka Zemí hradů

„Zlatá stezka Zemí hradů“ v celkové délce 89 km z Budyně nad Ohří do Úštěku propojuje většinu významných hradních památek v oblasti Českého středohoří.

České středohoří je především krajem s neopakovatelnou atmosférou krásné přírody, vysokých čedičových kup a – to především – zemí hradních zřícenin, které tyto dominantní vrcholy korunují. A ty nádherné výhledy do kraje! Nic podobného v českých zemích neuvidíte. Navíc jen málokdo si uvědomí, že České středohoří je místem, kde se odehrávají nejstarší české pověsti a že je také jediným regionem, kde svého strategického génia vtiskl do vlastních hradních staveb neporazitelný český vojevůdce Jan Žižka z Trocnova a Kalicha.

Trasu je možné si prodloužit i za hranice Ústeckého kraje a pokračovat z Úštěka na Blíževedly až na Ronov. A několi kilomětrů navíc je pak samostatná odbočka na Helfenburk.

Mapa trasy: https://mapy.cz/s/fakopacora

hradycs-budyne-obr4.jpg

Budyně nad Ohří

Archeologické výzkumy prokázaly osídlení v prostoru dnešního města již v mladší době bronzové. V 10. století byla již Budyně nejspíš lokálním centrem. První průkazná zpráva pochází z roku 1173, kdy si král Vladislav II. vyhradil příjmy z budyňského panství.

Nepochybně zde tehdy existoval zeměpanský dvorec, na němž také král Přemysl Otakar I. vydal roku 1218 listinu, v níž potvrdil litoměřické kapitule privilegia a majetky získané roku 1057. Neznámo kdy byl dvorec přestavěn na kamenný hrad, který sez podstatné části dochoval dodnes a je nejvýznamnější budyňskou památkou. Roku 1316 ovládli Budyni přívrženci Jindřicha z Lipé, a proto ji král Jan Lucemburský dobyl. Roku 1336 král vyměnil budyňské panství za žebrácké zboží se Zbyňkem Zajícem z Valdeka, čímž započala dlouhá éra tohoto rodu na Budyni, trvající až do počátku 17. století. Jan Zbyněk Zajíc z Házmburka musel roku 1614 kvůli dluhům Budyni přenechat svému největšímu věřiteli Adamovi ze Šternberka, který následně sloučil budyňské panství s libochovickým. Roku 1676 přešlo toto panství do rukou Ditrichštejnů,kteří roku 1700 potvrdili Budyňským jejich starší privilegia. Roku 1759 vypálili město Prusovéa v následujících desetiletích je stihlo ještě několik požárů. Od roku 1848 je Budyně svobodným městem.

K významným budyňským pamětihodnostem náleží mimo vodního hradu zejména původně gotický kostel svatého Václava z počátku 13. století, přestavěný ve třetí čtvrtině 18. století do současné barokní podoby, a kostel Panny Marie Sněžné, rovněž původně gotický (ze 14. století) a následně přestavovaný v 16., 18. a 19. století.

Vodní hrad

Předchůdcem hradu v Budyni nad Ohří byl přemyslovský dvorec. Kdy se budyňský dvorec změnil v kamenný hrad, neumíme s jistotou stanovit, nejpozději se tak však stalo za pokročilé vlády Přemysla Otakara II. ve druhé polovině 13. století. Roku 1316 ovládli Budyni přívrženci Jindřicha z Lipé, a proto ji král Jan Lucemburský dobyl. Roku 1336 král vyměnil budyňské panství za žebrácké zboží se Zbyňkem Zajícem z Valdeka, čímž započala dlouhá éra tohoto rodu na Budyni, trvající až do počátku 17. století. Centrem rozsáhlého panství Zajíců se stal na staletí hrad Házmburk; budyňský hrad zažil největší rozkvět za Jana Zajíce z Házmburka, který na něm sídlil a po roce 1463 ho rozšířila přestavěl v pozdně gotickém slohu. Další, tentokrát renesanční přestavby se hrad dočkal za Jana Zbyňka Zajíce z Házmburka po roce 1585. Jan Zbyněk se však zadlužil natolik, že byl roku 1614 nucen Budyni přenechat svému největšímu věřiteli Adamovi ze Šternberka,který následně sloučil budyňské panství s libochovickým. Roku 1676 získal sloučené panství od Šternberků Gundakar z Ditrichštejna, který dal před Budyní přednost Libochovicím. Budyňský hrad pak už jen chátral a roku 1823 byla dokonce zbořena část jeho palácových budov. Před úplným zánikem ho zachránily jen opravy za Herbersteinů (vlastnili Budyni v letech 1858 – 1945) a v letech 1975 – 1990.

Budyňský hrad, stojící v bažinatém terénu při Ohři, tvořil severozápadní kout komplexu města,do jehož opevnění byl zavázán. Po obvodu ho chránila hradba s klíčovými střílnami, jejíž odolnost byla na vnější, západní straně zesílena dvěma okrouhlými flankovacími věžemi a speciálním baštovitým předbraním s vedlejším vstupem. Hlavní vjezd do komplexu vedl od východu z města bránou v hradbě a po mostě přes příkop. V areálu volně stojící hradní jádro mělo čtyřkřídlou dispozici s honosnými arkýři a dvěma hranolovými věžemi. Jedna z nich byla – stejně jako jižní a východní křídlo – v roce 1823 do základů zbořena a příkop na straně proti městu byl zasypán.

Otevírací doba

Letní provoz (1. 4. - 31. 10.)
otevřeno denně mimo pondělí 10:30 - 12:30 a 13:00 - 17:00 hod.

Zimní provoz (1. 11. - 31. 3.)
Vodní hrad i Jandovo muzeum jsou uzavřeny. Možno navštívit nádvoří hradu od 8:00 do 17:00 hod.
V případě zájmu o prohlídku mimo otevírací dobu je možno domluvit prohlídku telefonicky. Prohlídky je možno domlouvat pro skupinu více než 10 osob.

Fotogalerie

Zobrazit na Mapy.cz
0150030004500
km
Upozornění pro vývojářeTento web používá již nepodporovanou knihovnu pro zobrazení mapy.Více informací najdete zde