hradycs-uvodni.jpg

Zlatá stezka Zemí hradů

„Zlatá stezka Zemí hradů“ v celkové délce 89 km z Budyně nad Ohří do Úštěku propojuje většinu významných hradních památek v oblasti Českého středohoří.

České středohoří je především krajem s neopakovatelnou atmosférou krásné přírody, vysokých čedičových kup a – to především – zemí hradních zřícenin, které tyto dominantní vrcholy korunují. A ty nádherné výhledy do kraje! Nic podobného v českých zemích neuvidíte. Navíc jen málokdo si uvědomí, že České středohoří je místem, kde se odehrávají nejstarší české pověsti a že je také jediným regionem, kde svého strategického génia vtiskl do vlastních hradních staveb neporazitelný český vojevůdce Jan Žižka z Trocnova a Kalicha.

Trasu je možné si prodloužit i za hranice Ústeckého kraje a pokračovat z Úštěka na Blíževedly až na Ronov. A několi kilomětrů navíc je pak samostatná odbočka na Helfenburk.

Mapa trasy: https://mapy.cz/s/fakopacora

hradycs-kostalov-obr1.jpg

Košťálov

Historie hradu Košťálov sahá do 14. století, jeho stavitele však spolehlivě neznáme.

První zmínka o něm je v kronice Beneše z Veitmile, který k roku 1372 zaznamenal historku o tom,jak do věže hradu uhodil blesk, sjel do velké síně a upálil purkrabímu Alešovi mladšímu ze Slavětína a jeho ženě špice tehdy módních dlouhých střevíců. Po Alešovi mladším ze Slavětína drželi Košťálov Zajícové z Házmburka a někdy v době husitských válek ho neznámým způsobem získali Kaplířové ze Sulevic. Oba rody patřily k oporám královské moci a k nejvýraznějším odpůrcům kalicha v severních Čechách, pročež údajně hrad roku 1422 neúspěšně obléhali husité. V průběhu 16. století přestalo sídlo, navíc od roku 1486 vždy rozdělené mezi minimálně dva majitele, vyhovovat životnímu stylu renesanční šlechty a nahradily ho lépe dostupné tvrze při dvorech ve vsi Košťálov.

Hrad Košťálov zaujal temeno dominantní čedičové kupy (481,5 m n.m.) u Třebenic. Na samotném vrcholu se dosud tyčí ruina obdélného paláce, do něhož se vstupovalo z krátkého parkánu na severovýchodě. Ten byl přístupný z níže položeného nádvoří na severu, kde se nacházely další palácové budovy připomínané k roku 1486: tzv. „Veliký dům“ a „Dolní domek“. Do nádvoří se přicházelo od severu táhlým, převážně lehčí fortifikací uzavřeným příhrádkem, k němuž stoupal složitý systém úvozových cest od níže položeného rybníka a vsi Košťálov.

Fotogalerie