Zlatá stezka Zemí hradů
„Zlatá stezka Zemí hradů“ v celkové délce 89 km z Budyně nad Ohří do Úštěku propojuje většinu významných hradních památek v oblasti Českého středohoří.
České středohoří je především krajem s neopakovatelnou atmosférou krásné přírody, vysokých čedičových kup a – to především – zemí hradních zřícenin, které tyto dominantní vrcholy korunují. A ty nádherné výhledy do kraje! Nic podobného v českých zemích neuvidíte. Navíc jen málokdo si uvědomí, že České středohoří je místem, kde se odehrávají nejstarší české pověsti a že je také jediným regionem, kde svého strategického génia vtiskl do vlastních hradních staveb neporazitelný český vojevůdce Jan Žižka z Trocnova a Kalicha.
Trasu je možné si prodloužit i za hranice Ústeckého kraje a pokračovat z Úštěka na Blíževedly až na Ronov. A několi kilomětrů navíc je pak samostatná odbočka na Helfenburk.
Mapa trasy: https://mapy.cz/s/fakopacora
Zastávky
Chlum
Blešenský vrch je dominantní vyvřelinová kupa (520 m n.m.), která se zvedá 2,5 kilometru severoseverovýchodně od Třebívlic. Na jejím temeni jsou dodnes patrné zbytky hradu, o němž se nedochovaly žádné písemné zprávy; dokonce ani v otázce jeho jména nepanuje jistota.
Víska Blešno, která leží při západním úpatí hradního kopce, je snad sice zmíněna v listině Přemysla Otakara I. z roku 1226, později však – neznámo kdy – zanikla a znovu založena byla až v roce 1725. Zda tedy vůbec mohla tvořit součást příslušenství neznámého hradu, není jasné. Určité světlo na původ a historii hradu vrhají právě probíhající výzkumy jeho podoby, která jednoznačně ukazuje na vznik v době husitských válek; s tímto závěrem jsou v souladu i nálezy úlomků keramiky. Otázky zakladatele a okolností zániku nepochybně pouze krátce existujícího objektu zůstávají otevřené.
Podmínky pro stavbu hradu na solitérně stojícím a na všech stranách prudkém Blešenském vrchu jsou takřka ideální. Přístup na vrchol umožňovala jediná cesta, která pozvolně stoupá od jihovýchodu táhlým východním úbočím až na severozápad, do malého hradního nádvoří. Cesta byla přehrazena minimálně dvěma branami a ve značné délce kontrolována vysunutým zemním opevněním, které obsadilo jihovýchodní konec táhlého a velmi úzkého hřebene. Hlavními objekty hradu byly zřejmě rozměrná budova na severním konci nádvoří a snad věžovitá stavba, která se tyčila na vrcholu skály na straně protější. I přes vysoký podíl dřevohlinitých konstrukcí a jistou úspornost stavby je třeba vyzdvihnout značně promyšlený fortifikační systém, jehož provedením se hrad na Blešenském vrchu částečně přibližuje jedné z nejkvalitnějších soudobých opevněných staveb – Žižkovu hradu Kalichu.